Pravidelný kuřák dostane za rok velikou dávku radiace

Tabák, rod rostlin z čeledi lilkovité, pochází z Ameriky a Evropa se s ním začala seznamovat právě po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Nejdříve měl tabák pouze rituální význam, na přelomu 19. století se z něj však stala oblíbená droga, symbol luxusu a dokonce i móda. Dnes už tento zlozvyk ustupuje.

Pro člověka nejvýznamnější látkou, kterou tabák obsahuje, je rostlinný alkaloid nikotin. Nikotin je pyridinový alkaloid, který má stimulační účinky na CNS (centrální nervová soustava). Je to ligand pro nikotinové acetylcholinové receptory v postsynaptické membráně, kde inhibuje účinek enzymu Cholin-acetyltransferázy.  Nikotin se považuje zároveň za jednu z nejvíce návykových látek.

V posledních letech je kouření spojováno s mnohými zdravotními potížemi a nejvíce asi s nádorovými onemocněními plic. Nádory ale postihují také ústní dutinu, slinivku břišní, děložní čípek, ledviny, močový měchýř, střeva a konečník. Kromě nádorů kouření urychluje rozvoj aterosklerózy, což má negativní vliv na oběhovou soustavu a může to vyústit k infarktům, nebo mozkovým příhodám. Kouření dále také ovlivňuje kůži a má negativní vliv na vývoj plodu.


Nedávné studie také ukazují, že kouření má vliv na imunitní systém a podporuje rozvoj alergie. Cigaretový kouř stimuluje expresi genů pro cytokiny Th2 typu, stimuluje produkci IgE, ovlivňuje produkci IL-4 a podporuje eozinofilii v daném orgánu.

Cigaretový kouř obsahuje 43 prokázaných karcinogenních látek (dibenzantracen, benzo-a-pyren, dimetylnitrosamin, dietylnitrosamin, vinylchlorid, hydrazin, arsen aj.), dehet, kyanid a dalších zhruba 5000 potencionálně karcinogenních látek včetně radioaktivních izotopů. V listopadu 2006 bývalý agent KGB, Alexander Litviněnko, zemřel v Londýnské nemocnici. Vrah využil pro jeho vraždu vzácný a nebezpečný jed, izotop polonia, 210Po. Tento jed je ale mnohem rozšířenější než si mnozí myslí. Lidé na celém světě vykouří šest miliard cigaret ročně a spolu s nikotinem inhalují i tento vzácný radioaktivní izotop.

Cigaretový kouř obsahuje malé množství radioaktivního izotopu olova 210Pb (poločas rozpadu zhruba 20 let) a izotopu polonia 210Po (poločas rozpadu 138 dnů). Oba dva izotopy jsou silnými alfa zářiči. Záření alfa poškozuje DNA, díky čemuž se buňka může začít nekontrolovatelně dělit a to může vést ke vzniku rakoviny. Dehet z cigaretového kouře špatně rozpustný v tělních tekutinách, tak mají radioaktivní izotopy dostatek času na jejich rozpad a uvolnění radiace ekvivalentu 300 RTG vyšetření za rok u průměrného kuřáka. U pasivního kouření cigaretového kouře dochází k mnohem efektivnější sorpci radioaktivních izotopů, nežli u aktivního kuřáka. U pasivního kouření, dochází k větší expozici těmto izotopům, jelikož běžné dýchání je hlubší a delší, než u běžné inhalace cigaretového kouře.  Odhaduje se, že průměrný kuřák je vystaven dávce radiace až 160 mSv (osoby žijící poblíž jaderných elektráren jsou ročně vystaveny dávce 0,0001 mSv).


Zdrojem radioaktivních izotopů jsou převážně fosfátová hnojiva a půda, kde se pěstuje tabák. Z některých oblastní spotřebovávaný tabák obsahuje navíc izotopy uranu, radonu a radia. Dle nejnovějších studií, týkajících se studiem vzniku rakoviny u závislých na nikotinu, za až 90 % případů vzniku rakoviny plic, můžou radioaktivní izotopy.

Viper Written by:

Be First to Comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *