Archiv rubriky: Psychiatrie

5. 6. 2017 / / Informatika

V posledních letech stále více sílí názor laiků i mnohých odborníků, že hraní počítačových her s násilnými výjevy má vliv na psychiku, empatii člověka a antisociální chování. Výzkumní pracovníci v Německu použili magnetickou rezonanci při sledování dlouhodobých hráčů násilných videoher a zjistili, že herní konzumenti měli stejné nervové reakce na emocionálně laděné obrazy, jako lidé, kteří nehrají hry. Toto zjištění naznačuje, že empatie není ovlivňována hraním her.

29. 9. 2016 / / Medicína

Ve vědecké studii vydané v časopise Nature Communications vědci poukazují na možný vliv alkoholu na molekulární a nervové změny v takovém rozsahu a podobnosti, jako je u rychle účinkujících antidepresiv. Podle výzkumníka Raaba-Grahama je vysoká komorbidita mezi depresivní poruchou a alkoholismem, což jej přivedlo k teorii, že alkoholismus je častější u lidí s depresemi, a to proto, že se jedná o samoléčebný proces mozku, který se neumí se situací jinak vypořádat.

10. 9. 2016 / / Historie

Dr. Walter Freeman uznal, že: „Každý pacient pravděpodobně ztratí něco touto operací, někteří spontánnost, někteří chuť žít, nebo ztratí osobnost.“ Ale tvrdil, že přínosy operace jsou vyšší než stinné stránky. Díky operaci také mělo dojít ke snížení nákladů, namísto 35.000 $ ročně za hospitalizaci pacienta v psychiatrické léčebně, mohla lobotomie za 250 $ pacienta poslat domů.

8. 9. 2016 / / Psychiatrie

Špatné mínění o sobě a malá sebeúcta může vyústit v ještě horší sebevědomí, které pak může vykazovat destruktivní postoje, psychickou zranitelnost, psychiatrickou narušenost, sociální potíže nebo rizikové chování. Empirická literatura uvádí negativní důsledky nízkého sebevědomí, nicméně je sporné, zdali neexistuje souvislost z obou stran – například dítě by mohlo mít negativní mínění o sobě, což by mohlo vést k pocitu deprese. Na druhé straně by ale dítě mohlo mít deprese, které by vedly ke snížení sebevědomí.

2. 9. 2016 / / Biologie

Výsledky studie provedené na University of Pittsburgh ukazují, že spánek vedle někoho, koho milujeme, může snížit stres a chrání nás před onemocněním srdce, zažívacími problémy a dokonce i před rakovinou. Jeden ze čtyř párů po nějaké době spí odděleně, často kvůli chrápání, teplotě a kvůli nešetrnému chování během spánku – třeba přetahování se o přikrývku. Jeden průzkum zjistil, že nejméně 20 % z 2000 dospělých ve vztahu tvrdili, že oni ztrácí nejméně dvě hodiny spánku v noci kvůli chrápání partnera, a také vyplynulo, že jeden z deseti dospělých považuje chrápání za tak špatnou věc, že jim to narušilo vztah do fáze rozchodu.

1. 9. 2016 / / Psychiatrie

Úzkost je přirozená reakce na stresové situace. Bez jisté dávky úzkosti bychom nepřežili, a tak nás evoluce obdařila systémem, který má signalizovat hrozbu a nutit lidi k opatrnějšímu chování. Ovšem jenom v USA trpí nevysvětlitelnou úzkostí bez vnější hrozby více, jak 40 milionů lidí.

Úzkost je si po biochemické stránce podobná. Jak stres, tak úzkost je vyvolána stresovými hormony, jako je třeba kortizol. Kortizol zlepšuje reflexy, rychlost těla na případný útěk, zvyšuje tepovou frekvenci a zvyšuje krevní tlak. Rozdíly nastávají v momentě pocitů – u stresu můžeme cítit hněv, smutek nebo dokonce pocit štěstí a vzrušení. Úzkost má ale jiné následky, způsobuje obvykle strach a obavy. Stres je obvykle vyvoláván v důsledku vnějšího podnětu, jako je třeba nepříjemný partner, mnoho práce nebo zapomenutí na něčí narozeniny. Úzkost má tendence být vnitřní reakcí.

27. 8. 2016 / / Psychiatrie
27. 8. 2016 / / Biologie